Oblek by měl pracovat za vás. Měl by být vaším největším pomocníkem, tím, co vás spojuje s Vaším okolím. Pokud takový oblek ještě nevlastníte, je nejvyšší čas se po něm poohlédnout. Jak se taková věc pořizuje?
Bude vás to něco stát. Nebude to tolik, za kolik byste koupil věž od Bang & Olufsen, ale bude to dost na to, abyste tomu mohl říkat investice. Ale uklidněte se, vždyť v něm budete trávit většinu dne, budete v něm potkávat všechny známé a pravděpodobně v něm vyrazíte někam rovnou z práce. Co jiného máte v plánu? Říkat všem o tom, jak máte doma skvělý oblek? Jděte si pro něj. Usmějte se a noste ho!
Nechoďte nakupovat se svou matkou. Nechoďte ani s přáteli. Nechoďte s přítelkyní ani s manželkou. Tato událost striktně vyžaduje, abyste šel sám. Zalžete, pokud musíte. Pokud půjdete nakupovat s někým ze shora jmenovaných, koupíte sice tutéž věc, ale nic se nenaučíte.
Platí pro většinu z nás, že když se vidíme v zrcadle, přestaneme si věřit. Pořízení obleku důvěru vyžaduje.
A když ji nenajdete u sebe, je třeba věřit panu mistrovi. Tedy alespoň pokud se v oblecích vyzná. Nejprve mu řekněte, o co přesně vám jde, kde pracujete a hlavně kolik peněz hodláte utratit. Pokud pan mistr alespoň trochu přemýšlí, vycítí, že má před sebou potenciálního zákazníka, takže se nebude snažit z vás udělat hlupáka. Jak to poznáte? Nastražte uši. Všechno přemlouvání zní stejně.
Podívejte se, co nosí vaši spolupracovníci. Nemusíte se opičit, nesnažte se je ani trumfnout. Někdy cool může vypadat přesládle, výstřednosti v práci odzvonilo. Zkuste se řídit skalním pravidlem: oblékejte se tak, jako byste měl pozici, která je přímo nad vámi. Bez ohledu na to, kolik chcete utratit peněz, vyzkoušejte si také nějaký drahý oblek, který vám padne.
Dobře si oblek prohlédněte. Pokud chcete mít kostky, vzory nebo jemné proužky, pasují k sobě na švech (zvláště pak na švu, který je zezadu na saku), v pase, na klopách a u zipu v rozkroku? Na spodní straně límce by měla být plstěná podpora, která dává límci tvar a pomáhá jej udržovat. Ta by také měla zabránit, aby se límec při oblékání samovolně otočil nahoru. Hodí se podšívka svou barvou a kvalitou k látce, ze které je oblek ušitý?
Jsou všechny otvory, kapsové i knoflíkové, v pořádku?
Když kupujete auto, jedete na zkušební jízdu? Stejným způsobem si vyzkoušejte i oblek. Obě části.
A nenadávejte! Dívejte se na sebe v obleku, nejen na oblek a na sebe. To znamená, dívejte se sám sobě do očí, když přistupujete k zrcadlu. Zadní část saka by se měla krýt s límcem od košile, který by měl na krku pevně sedět. Rukáv by měl končit na místě, kde končí palec a začíná dlaň. Kalhoty by měly sedět v bocích, neměly by viset na půlce vašeho pozadí. Pokud máte široké boky, nenoste sako se dvěma rozparky. Jste malý? Tak pro vás žádná dlouhá saka. Jste štíhlý a vysoký? Vy šťastlivče!
Vyzkoušejte si sako v obyčejné bílé košili a obyčejné kravatě, v pleteném triku, v tričku a v roláku. Není důvod, proč by se sako nemělo hodit ke všem těmto věcem, jinak nemá cenu ho pořizovat. Nezáleží na stylu, tvaru, barvě a ceně saka, ale existuje jedno důležité pravidlo: pokud sako nesedí v ramenou, sundejte je.
Nejjednodušší způsob, jak dosáhnout opravdové elegance, je vrstvit kvalitu na kvalitu (obleky, košile, kravaty, ponožky), oblékat si věci v barvě a držet se tradičních materiálů (čistá vlna nebo gabardén na obleky, bavlna na košile, hedvábí na kravaty; vlna nebo bavlna na ponožky) a tvarů, které jsou střiženy přesně na tělo.